V důsledku těžby uhlí zaniklo na Teplicku mnoho obcí, jde o Libkovice, Jenišův Újezd, Břešťany, Břežánky, Kocourkov, Liptice, Hrdlovku a velkou část Ledvic.

Obce Lyskovice, Dřínek, Chotovenka, Radovesice, Hetov musely ustoupit skrývce.

Podobně jsou postiženy i další podkrušnohorské okresy, které tak zaplatily krutou daň za to, že zásobovaly prakticky celou republiku energií.

Teoreticky bychom měli být nejbohatší částí naší země, vy všichni však vidíte, že neseme následky těžby i v době, kdy pomalu končí.

Jednou z mála možností, jak využít obrovský potenciál našeho regionu, je tlak na státní orgány, aby naší oblasti pomohly systémově a legislativně. Dotace nejsou samospasitelné, ideální by bylo, aby se změnily zákony, které by umožnily využít práci šikovných lidí, kteří nejen na Teplicku žijí.

Cestou může být daňové zvýhodnění těch, kteří tu podnikají, nahradit dotace rozumnou úvěrovou politikou a nepoškodit region špatným nastavením rozpočtového určení daní.

Jako náměstek hejtmana jsem uplynulé čtyři roky intenzvině vyjednával s centrálními úřady a vím, kolik práce dalo přesvědčování, že podkrušnohorská Kozí dráha má být opravena.  Povedlo se, děkuji, ale očekával bych od začátku vstřícnější přístup státu.

Pokud mě vyšlete do Senátu, pokračoval bych ve spolupráci s Martinem Krskem z Ústecka a Přemyslem Rabasem z Chomutovska v jejich senátorské aktivitě, na jejímž konci má být zákon, který státu jasně řekne, co dělat pro regiony, jako je náš. Dotace rozhodně nejsou tím hlavním nástrojem.

Jirka Řehák

PS: Podívejte se na dvě videa o zaniklých vesnicích.